27. 2. 2012

Restriction

Nebaví mě vybírat si mezi dvěma lidmi. Připadám si jako na prvním stupni, kdy jste se nedej bože bavili s jedním člověkem, a druhý se na vás urazil, že 100% pozornost není směřována jen jemu. Nebude to tak, nebudu se přizpůsobovat jen jedné osobě, protože není jediná na světě. Mám ráda prostě víc lidí a nemůžu se rozkrájet na víc částí, abych mohla být se všemi stejně dlouho a nikdo si nepřipadal ošizen a uražen, že s ním zrovna v jistou dobu nechci být.

Naposled. Klidně si se mnou za to nemluv celej den. Klidně celej týden, nebo do konce školního roku, když si myslíš, že je to nejlepší řešení. Ty okrádáš sebe i mě o ten čas, kterej by mohl být náš, kterej mohl bejt vyhrazenej pro tebe, ale ty se stahuješ do sebe, jsi uražená a nemluvíš, protože jsem předtím byla s někým jiným.

Mrzí mě to, ale prostě to tak je.

8. 2. 2012

Jednoho zimního dne

Konkrétně včera jsem byla v Brně s mými intráckými zlaty Loukem a Verčou. Dohoda byla následovná: Luke potřeboval v 7 k doktorce a po ní by jel hned ráno do Brna. Aby tam dlouho nečekal sám, vzbudí mě a řekne, jak to časově vidí.
Takže to dopadlo tak, že jsem o čtvrt na 8 lezla z postele, při ranní kávě si chystala věci, o půl deváté vypadla z domu a o čtvrt na deset už se sešla s intráckým bratrem na nádru v Brně. Fakt byla zima jako prase a já přes svůj zimní kabát do -20, Loukem nazván "potrubí", cítila, jak se mi mrazivé jehličky zapichují do stehen.


Můj návrh zajít si spolu do Trojky Luke správně pochopil až poté, co jsem vysvětlila, že jde o mou oblíbenou kavárnu za Velkým Špalkem. Dorazili jsme tam asi ve třičtvrtě na deset, ještě bylo zavřeno, ale servírka nás pustila s tím, že musíme chvilku počkat. Zapadli jsme tedy na gauč k oknu a během pár minut si mohli obědnat ovocnej čaj.
Donesla nám horkou vodu v konvi (Louk hned stačil poukázat na mizernej zámek víčka, keramik se holt nezapře..), hrníčky a sáčky čaje. Já idiot dala čaj do hrnku s vodou, místo do tý konvičky, Luke mě hned samozřejmě musel napodobit, a až po chvilce mi došlo, kam ten sáček měl přijít. Naštěstí jsem si to uvědomila brzy, takže čaj byl ok tak jako tak :D







Do 12:00, kdy měla dojet Verča to uteklo celkem rychle. Po čaji přišel na řadu panák našeho oblíbeného Jägermaistera. Mezitím jsem se snažila Lukeho fotit, ovšem žádná solidní nerozmazaná fotka z toho bohužel nevyšla, taky jsme se stihli lehce pohádat a udobřit a přemýšlet nad jedním hloupým nevkusným odfláklým plakátem, který visel přímo před námi.
Ve dvanáct jsme opět mrzli před nádrem, přivítali se s verčou, zalezli do patra k jednomu ťangálovi a Masaričce, napapali se a zalezli pro změnu do restauračky Špalíček a opět pro změnu na čaj. Řešila se spíše všední témata, ostatní lidi z intr a taky blížící se maturák.





Veruš nás nakonec opustila hodně brzy, už někdy o půl třetí, nebo kolik bylo. Na odjezd domů bylo ještě pozdě, takže jsme zašli do mého oblíbeného papírnictví na Kobližné, kde jsem si koupila šanony na matuřitní ocásky. Skoro naproti je Charlie´s, takže jsme zapadli i tam, já si dala horkou čokoládu, Luke colu s rumem. Mám dojem, že jsme se opět stačili kvůli čemusi chytnout, jak je zvykem. Ale pak už docházely chechtáky, venku přituhovalo a vše, co mělo být řečeno, řečeno bylo, takže jsme to zalomili, něco málo po čtvrté se objali na rozloučenou a já naskočila do vlaku.
Den nebyl moc náročnej, vždyť jsme jenom lezli z jednoho podniku do druhého, ale ta zima člověka nehorázně vyčerpá, člověk pak nemá chuť vůbec na nic, jen ležet a zírat... :D

Přecejen, už aby bylo teplo.

5. 2. 2012

Shrnutí: leden 2012

Někdo (spousta lidí) si možná vzpomíná na tento seriál, co jsem vedla na starým blogu. Sem jsem to dávat nechtěla, protože mě to už moc nebavilo - často mi přišlo, že se až moc opakuju, koukám na to samé, poslouchám to samé. Ale stejně s tím opět zase začínám. Rozhodla jsem se překopat starý systém, rozšířit, odstranit zbytečnosti. A hlavně - jsem tenhle typ článků vkládala kdykoliv mě napadlo. Tentokrát to bude tak, že ho vložím vždycky na začátku (nebo během) měsíce a bude shrnovat události toho předešlého. Poslední článek vyšel 23.1.2011, jak vypadá se můžete podívat na tomhle screenu a co se změnilo můžete vidět v celém článku. :)


Viděla jsem a nejvíc se mi líbilo:
○ Osudový dotek
○ Jeden den
○ 50/50
○ Půlnoc v Paříži
○ Vzhůru do oblak

Nejčastěji mi hrálo:
○ Oasis - Stop Crying Your Heart Out
○ Procol Harum - A Whiter Shade Of Pale (1967)
○ VAST - Take Me With You
○ Shinedown - What A Shame
○ Christina Perri - Jar Of Hearts

Přečetla jsem:
○ Ďábel nosí Pradu - Lauren Weisberger (Viděli jste ten film?)
○ Zápisník jedné lásky - Nicholas Sparks (Viděli jste ten film?)
○ Obraz Doriana Graye - Oscar Wilde
○ Mám rozečteno: My děti ze stanice Zoo (řádově několik měsíců, leží totiž na WC) a Spalovače mrtvol.

Ztvárnění nápadů:
(provizorní název)
○ Fotek je hodně, nicméně jde z 90% pouze o momentky, zachycující mou činnost, lidi okolo, sebe sama, nebo nekonečnou zálibu ve focení špinavých oken. Však tu ještě uvidíte.
○ Krom rychlých čmáranic z hodin, či figurální kresby, solného pokusu o napodobení Van Gogha a inspirace dětskou vnímavostí (už si nepamatuju název směru umění) v navrhování nic velkolepého.
○ Ale našla jsem inspiraci v Jednom dni. Dala jsem Klér jako předčasný dárek obrovskou prázdnou knihu coby deník. Nicméně jsem neodolala a koupila si ji taky, pro ztvárnění myšlenek, nápadů, situací. Ne přímo deník, ale prostě NĚCO.

Zapsáníhodné události:
○ Krize matematická, děs, slzy na tvářích, podkosená kolena a velké uklidňování po ICQ. (Nebo to byl už únor..?)
○ Uvědomění si, že přestože jsem jaká jsem, existuje pár lidí, které mám ráda a kteří maj rádi mě. Víc, než jsem si myslela.
○ Miluju Skittles, kávu a obojí v kombinaci s filmem, obsahem pokoje č.17 a polovinou 14ky. Ani ta zima za okny mi pak tolik nevadí.
○ Zrnění na fotkách nemusí vždy vypadat špatně. Černobílé zrnění vypadá dobře.
○ Maturitní práce vymyšlena a schválena, model ztvárněn a schválen, uklidnění, že aspoň v něčem jsem připravena.

Přeju si:

○ Zastavit čas.
○ Zůstat navěky s těmi nejlepšími lidmi, každý den a každou noc, tak jak je to teď.
○ Nic jiného.
○ No možná garnýž a kliku ke dveřím.

Překvapilo mě:
○ Vysvědčení i přes matematickou katastrofu dopadlo povzbudivě.
○ Mám skoro všechno nachystáno na maturák.
○ Zase jsem bez peněz.
○ Lze mě snad ještě něco překvapit?

Děsím se:
maturáku a maturity.
Těším se: na intr a možná trochu na maturák.
Štve mě: pár lidí, matika, bolest hlavy, vlastní zmatek v jisté věci a ještě se určitě něco najde.
Těší mě: upřímnost, zlepšené vztahy, že zatím jede uložto, káva.

Očekávání:
○ Zítřejší slez v Brně se zlaty.
○ Za týden jedu na intr, juch!
○ 17.2. již několikrát řečený maturák.

Duševní stav:

Celkem slušnej stres, projevující se ve fyzickém stavu. Houpačka, jednou je mi hezky, hlavně když jsem se zlaty, jindy fakt mizerně. Apatie vůči některým věcem, hysterie. Občas si fakt připadám jak psychopat.

K dnešnímu dnu:
○ Měsíc se blbě shrnuje. :D V pár věcech neměl chybu, v jinejch skoro propadám depresi, už jen tím, že se blíží konec všeho krásného, co mě potkalo a že už to nikdy nebude tak, jak skvělý to bylo poslední 4 roky. Vrátila bych je. Všechny se vším.
○ Mimochodem, pomalounku zálohuju starej blog a časem ho zruším. Myslím, že je načase, aby tu přestal zaclánět.

Bels

18. 1. 2012

Co tahám ve školním batohu

Na blogu Infary mě zaujala malá challenge. Jde o to, zvěčnit na fotce obsah svý tašky. Přišlo mi to jako zajímavý nápad, takže článek stvořený speciálně pro tento účel je zde:



Jou, i slepej si všimne, že Bels vlastní modrej batoh značky Converse. V prvé řadě se zarazíme nad jeho barvou. Nevím, proč jsem si koupila zrovna modrej, asi proto, že jsem prase a chtěla jsem něco tmavýho a černej zrovna bohužel neměli. Zato byl ve slevě. Další otázka (ocásek?) nastává, proč zrovna Converse? No protože Converse maj všichni, tak proč né já! Ne, dělám si zadel. Nevím proč zrovna tahle značka, ale chtěla jsem konečně něco, co nebude žádnej šunt od kvákošů a nezrasuju ho po necelým roce - povedlo se, vlastním ho asi dva roky a krom toho, že je krapet odřenej a špinavej je ve skvělým stavu a budu ho používat asi ještě dlouho. ;)

Hned vedle je další modrá věc - termohrnek. Před pár dny mi jeden přechytrej nejmenovanej spolužák s úsměvem na rtech sděloval, že se dočetl, že ty hrnky jsou nějak zdravotně závadné a neměla bych ho tedy používat. S úsměvem jsem pokrčila rameny a napila se kafete či čaje, prostě toho, co jsem tam zrovna měla. Nevím, jestli mluvil pravdu, či ne, nicméně ten hrnek máme doma už roky a všichni žijeme.

Flaška od Bonaquy. Ne, Bonaqua (když už, tak jahodová jedině) už v ní není, teď tam nalejvám buď školní čaj (hnusnej, ale po ránu horkej) nebo nějakou jinou minerálku. Po většinu týdne ji moc nepoužívám, protože ve škole piju čaj z termohrnku, kterej si občas veřím častěji za vyučování. Jen by mě zajímalo, jak často si měníte flašky na pití? Nebo máte každej den nějakou novou?

Lžičky, aneb příbory všeho druhu. Nosívám u sebe i nůž, ale ten jsem dnes nepotřebovala. Ve škole mám ssebou pořád nějakej ten příbor, může se hodit na zamíchání něčeho, zkonzumování, něčeho.. však to znáte.

Sešity, aneb ačkoliv vlastním notebook, na papírovej materiál nedám dopustit, líp se na něj kreslí :D Tady jsou dva do matiky, jeden na dějinky a ten krásnej hroznovitej v popředí je na technologii, mám ho taky druhým rokem, už mi dochází a sere mě, že ten samej nemůžu nikde sehnat. Tehdá jsem ho koupila ve Vaňkovce za docela velký prachy, ale celkem se to vyplatilo. Pak je tam zahrabanej ještě jeden neutrální, kam si čmárám a ten A5 vesmírnatej je další neutrál, kam píšu zápisy, kreslím, zapisuju úkoly.. a taky ho pomale dopisuju.

Papíry. Převážně hozený v jiných sešitech, či neutrálu, či jen tak v tašce. Buď písemky, úkoly, kresby - tady na těch pod sešity jsou zrovna vidět pokusy o nákresy maturitních prací, stará záležitost, tohle už mám rozmyšlené a patlám to z hlíny na praxích. ;)

Orbit, Tic Tac, Pickwick. K tomu skoro není co dodat, Bels pořád něco přežvykuje či cumlá a popíjí.

To kýčovité vedle osvěždechů je moje školní peněženka, ve které tahám drobný na čokoládu z automatu a tak. Neb velké prachy jsou ve velké šrajtovce na intru. ;)

Papírový kapesníky a ibalgin ssebou taky tahám preventivně, zrcátko aneb "Jak moc idiotsky dnes vypadám?" je samozřejmostí a tužku na oči moc přes týden nepoužívám, ale co kdyby. Na balzám na rty si přes den taky skoro nevzpomenu, to spíš večer před spaním, ale v tašce ho stejně většinou mám.

Army penál mě provází celý 4 roky na střední a vlastně ho mám asi od osmý třídy. Předtím na základce to byly takovýty velký pouzdra narvaný pastelkama a fixama. Teď mi tam hnije obyčejná tužka, guma, centropen a obyčejná propiska, zkrátka nic nepřebejvá a většinou ani neschází - co nemám já, to má někdo jiný.

Kniha se mi v batohu nachází ve dny, kdy usoudím, že se mi pravděpodobně bude hodit. To bejvá často. Když nemám co dělat, prostě ji vytáhnu, i kdybych měla přečíst třeba jen dvě stránky. Dorian Gray je mimochodem docela čtivý. Jo a mám v něm založenou superkrásnou magnetickou záložku s Topazem od Alfonse Muchy.

A nakonec telefon, aneb kalkulačka, foťák, mp3ka a zabíječ času dohromady a jako bonus komunikace se světem (méně často využitá). V kombinaci s nezbytnými sluchátky.

Dnes tam byla ještě svačina, kterou jsem z části zkonzumovala a z části zlikvidovala jiným způsobem. Taky plechovka Shocku, jejíž obsah ale do oběda nepřežil. Krabička cukru se válí bůh ví kde. A to je asi všechno.

Vzhledem k tomu, že přes týden jsem na intru, chybí tu takové ty blbosti, jako rukavice, klíče od domu, studentský průkaz na autobus a tak. Studenťák do školy používám leda na omluvenky, které přináším ještě se zpožděním... V tomhle vážně nejsem vzornej student :D

A to je asi tak vše, zlatíčka, takže se mějte krásně a tak, znáte to...

12. 1. 2012

Přelom roku

Pokud nechápete nadpis, ani se ho nesnažte pochopit, vlastně je to jen výplod mojí mysli, když jsem přemýšlela nad nadpisem. Jde o fotky, které jsem fotila na praxích, první dvě v půlce prosince, zbývající minulý týden ve čtvrtek. Jo, deštivé kapky, orosené sklo a sníh za špinavým oknem jsou prý v oblibě :D










11. 1. 2012

Nedokončený Valo

Tenhle výtvor jsem začala dělat v létě, ale postupem času upadl v zapomnění a nyní se válí ve složce mezi ostatními výkresy. Jde o kopii jedné fotografie Villeho, malovanou akvarelovýma pastelkama (které ovšem zatím vodu ani neviděly).



10. 1. 2012

Figurálka

Ne že by ze mě na té figurálce něco extra vylezlo, když si vezmu jiný umělecký školy, kde to do děcek kantoři perou a naše výkony nestojej za nic. Já chci umět nakreslit člověka!

Kresba tuší podle předlohy - člověk s divným pozadím.


David - Ne, normálně bych ho tak zrůdně nenačmárala, ale měli jsme napodobit něčí styl.

Rychlokresba Pavly.

9. 1. 2012

Černá propiska, aneb co mi nesmí chybět ve škole

Jo, ve škole by se mělo sedět, poslouchat a psát si zápisky. Ale známe svý lidi, často to nejde, takže místo pečlivého zapisování technologie, nebo ekonomiky vzniká tohle.

Pokus o mužský profil č. 1.


Pokus o mužský profil č. 2.

Kouřící "cosi".

Dívka s půlkou hlavy :D

Chrupkající Louk. (V autobuse při cestě z Paříže.)

7. 1. 2012

Prý princezny

Nejnovější kresby, pokud nepočítám pár znuděných čmáranic. Měla bych zapracovat na lidské anatomii, nejde mi.



Postavičky malované tuší

Jednoduché malůvky ze školy, kdy byly na volné téma zadány postavy. Docela zábava :)

Kráska a zvíře (Nebo Zvíře a zvíře, vyberte si.)

Kávový dýchánek.