Někdo (spousta lidí) si možná vzpomíná na tento seriál, co jsem vedla na starým blogu. Sem jsem to dávat nechtěla, protože mě to už moc nebavilo - často mi přišlo, že se až moc opakuju, koukám na to samé, poslouchám to samé. Ale stejně s tím opět zase začínám. Rozhodla jsem se překopat starý systém, rozšířit, odstranit zbytečnosti. A hlavně - jsem tenhle typ článků vkládala kdykoliv mě napadlo. Tentokrát to bude tak, že ho vložím vždycky na začátku (nebo během) měsíce a bude shrnovat události toho předešlého. Poslední článek vyšel 23.1.2011, jak vypadá se můžete podívat na tomhle screenu a co se změnilo můžete vidět v celém článku. :)
Viděla jsem a nejvíc se mi líbilo:
○ Osudový dotek
○ Jeden den
○ 50/50
○ Půlnoc v Paříži
○ Vzhůru do oblak
Nejčastěji mi hrálo:
○ Oasis - Stop Crying Your Heart Out
○ Procol Harum - A Whiter Shade Of Pale (1967)
○ VAST - Take Me With You
○ Shinedown - What A Shame
○ Christina Perri - Jar Of Hearts
Přečetla jsem:
○ Ďábel nosí Pradu - Lauren Weisberger (Viděli jste ten film?)
○ Zápisník jedné lásky - Nicholas Sparks (Viděli jste ten film?)
○ Obraz Doriana Graye - Oscar Wilde
○ Mám rozečteno: My děti ze stanice Zoo (řádově několik měsíců, leží totiž na WC) a Spalovače mrtvol.
Ztvárnění nápadů:
(provizorní název)
○ Fotek je hodně, nicméně jde z 90% pouze o momentky, zachycující mou činnost, lidi okolo, sebe sama, nebo nekonečnou zálibu ve focení špinavých oken. Však tu ještě uvidíte.
○ Krom rychlých čmáranic z hodin, či figurální kresby, solného pokusu o napodobení Van Gogha a inspirace dětskou vnímavostí (už si nepamatuju název směru umění) v navrhování nic velkolepého.
○ Ale našla jsem inspiraci v Jednom dni. Dala jsem Klér jako předčasný dárek obrovskou prázdnou knihu coby deník. Nicméně jsem neodolala a koupila si ji taky, pro ztvárnění myšlenek, nápadů, situací. Ne přímo deník, ale prostě NĚCO.
Zapsáníhodné události:
○ Krize matematická, děs, slzy na tvářích, podkosená kolena a velké uklidňování po ICQ. (Nebo to byl už únor..?)
○ Uvědomění si, že přestože jsem jaká jsem, existuje pár lidí, které mám ráda a kteří maj rádi mě. Víc, než jsem si myslela.
○ Miluju Skittles, kávu a obojí v kombinaci s filmem, obsahem pokoje č.17 a polovinou 14ky. Ani ta zima za okny mi pak tolik nevadí.
○ Zrnění na fotkách nemusí vždy vypadat špatně. Černobílé zrnění vypadá dobře.
○ Maturitní práce vymyšlena a schválena, model ztvárněn a schválen, uklidnění, že aspoň v něčem jsem připravena.
Přeju si:
○ Zastavit čas.
○ Zůstat navěky s těmi nejlepšími lidmi, každý den a každou noc, tak jak je to teď.
○ Nic jiného.
○ No možná garnýž a kliku ke dveřím.
Překvapilo mě:
○ Vysvědčení i přes matematickou katastrofu dopadlo povzbudivě.
○ Mám skoro všechno nachystáno na maturák.
○ Zase jsem bez peněz.
○ Lze mě snad ještě něco překvapit?
Děsím se: maturáku a maturity.
Těším se: na intr a možná trochu na maturák.
Štve mě: pár lidí, matika, bolest hlavy, vlastní zmatek v jisté věci a ještě se určitě něco najde.
Těší mě: upřímnost, zlepšené vztahy, že zatím jede uložto, káva.
Očekávání:
○ Zítřejší slez v Brně se zlaty.
○ Za týden jedu na intr, juch!
○ 17.2. již několikrát řečený maturák.
Duševní stav:
Celkem slušnej stres, projevující se ve fyzickém stavu. Houpačka, jednou je mi hezky, hlavně když jsem se zlaty, jindy fakt mizerně. Apatie vůči některým věcem, hysterie. Občas si fakt připadám jak psychopat.
K dnešnímu dnu:
○ Měsíc se blbě shrnuje. :D V pár věcech neměl chybu, v jinejch skoro propadám depresi, už jen tím, že se blíží konec všeho krásného, co mě potkalo a že už to nikdy nebude tak, jak skvělý to bylo poslední 4 roky. Vrátila bych je. Všechny se vším.
○ Mimochodem, pomalounku zálohuju starej blog a časem ho zruším. Myslím, že je načase, aby tu přestal zaclánět.
Bels
Žádné komentáře:
Okomentovat