22. 9. 2013

Z toho hudebního kouta aneb Čím si Bels vymejvá mozek

Hudební výběr už tady dlouho nebyl. Tedy jestli se tu v archivu vůbec nějaký ještě nachází. Nicméně teď mám chuť se podělit o nějaké skladby, které jsem v posledních dnech objevila, nebo které se už delší dobu drží v mém playlistu. Posledních několik dní mi není zrovna nejlíp, proto se snažím více soustředit na hudbu. Sháním nové věci, hlavně soundtracky z filmů. Ale i nová alba, i když ne tak intenzivně, protože na kapely, které znám už delší dobu, většinou ani nemám náladu. Ještěže mám dost širokej obzor ohledně hudebních stylů. Těch možností je šíleně moc.
Takže tady je nějaký ten hudební průplach. Pochybuju, že by tam bylo něco bůh ví jak neobjeveného, předpokládám, že většinu věcí asi budete znát, ale to snad nevadí. A ještě bych se chtěla omluvit Eli, protože zveřejňování jakýchsi hudebních TOP je hlavně její nápad a já si ho teď tak trochu vypůjčila. :)


Ludovico Einaudi - Una Mattina
Píseň z krásného filmu Nedotknutelní, na který jsem se konečně před pár týdny podívala. Pro mě je to připomínka, proč mám tak moc v oblibě klavírní skladby. Pokud má člověk melancholickou a přemýšlivou náladu, tahle skladba je jasnou výherkyní mezi všemi ostatními. Stačí jen nasednout do vlaku, nasadit sluchátka a nechat se unášet vším, co nám jemné doteky prstů na klávesy poskytnou.


Band Of Horses - The Funeral
Band Of Horses moc neposlouchám, proto mě The Funeral hned na první poslech velice mile překvapila. Mám ji už několik měsíců v hudebním přehrávači svého mobilu a stále mě neomrzela. Vzhledem k mizernému výběru, který tam mám, ji poslouchám často. Minimálně jednou si ji pustím pokaždé, když musím jít pěšky z práce a pokaždé mi přechází mráz po zádech, když ji slyším.


Taylor Swift - Safe And Sound
Téhle zpěvačky jsem si nikdy nevšímala. Až do minulého týdne, kdy jsem měla možnost se podívat na The Hunger Games, v jehož soundtracku od ní hraje výše zmíněná píseň. Musím říct, že po shlédnutí filmu jsem se jí už nezbavila, hlavně ta kytarová melodie mi nepřestávala hrát v hlavě a tak jsem jí neodolala. Dodávám, že podařený je i videoklip.


The Pretty Reckless - You
Má mysl se ve slabých chvilkách občas ubírá na mou osobu trochu neobvyklým směrem. Text téhle písně to celkem jasně dokazuje. Je to tak nějak smutné a taky docela přeslazené, ale místy jako by to připomínalo mě samotnou, i když trochu v jiném světle. Asi proto si ji občas pustím, i když z tohoto výběru asi ze všech nejméně. Nicméně je zvláštní a má co do sebe.


Shinedown - Call me
Pro mě žádná novinka, Shinedown znám už roky a tohle je jedna z prvních písní, které jsem od nich slyšela. Další z těch lásek na první poslech. Posledního (?) album mě nijak nenadchlo, takže jsem k nim ztratila cestu a postupem času si najednou ani nevzpomněla. O to zvláštnější pro mě bylo v týdnu v práci, když mi najednou z ničeho nic v hlavě začal hrát tenhle skvost.


Lana Del Rey - Young And Beautiful
Oh, nádherná kouzelná Lana! Já vím, že na tuhle píseň tu odkazuji alespoň po páté. Je to asi píseň roku 2013. A do tohoto seznamu prostě neodmyslitelně patří. Jedna z těch nejkrásnějších, co jsem kdy slyšela, jedna z těch, které mě dokáží rozbrečet. Uchvátila mě, i když ne na první poslech, ale přesto. A i ona patří mezi soundtrackové skladby, tentokát k filmu Velký Gatsby.


MAAT - Těžko se odchází
Tohle je tak trochu něco pro otrlé. Co tak všeobecně vím, kdo na můj blog chodí, rapu moc lidí asi neholduje. Obzvlášť proti tomu českému mají lidé výhrady. Jak jsem psala na začátku, já si prakticky všude najdu něco. A poslední album MAAT Ze tmy se podle mě prostě povedlo. Blbě se mi vybírá pouze jedna píseň, dobrých je víc a tahle je jedna z nich. :)


Hollywood Undead - Outside
Tahle kapela pro mě hrozně moc znamená, při jejich poslechu se dostanu do míst, která jsou již navždy mým očím uzavřena. Život šel dál a já to nemohla zastavit. Vzpomínky blednou, ale stále zůstávají. A Hollywood Undead mi je pomáhají oživit. Outside je přenádherná. Původně tu ani neměla být, ale asi mě něco osvítilo, nebo co. Měla by tu být. :)


To by bylo z mojí strany všechno. Nevím, komu jsem se trefila do vkusu, někomu třeba vůbec ne, ale to nevadí. Mějte se krásně a já neslibuji, že se zase brzy ozvu. Uvidíte sami. Ale můžete se tu podělit i o vlastní oblíbené skladby. Soundtrackové i nesoundtrackové, je to na vás. :)

21. 9. 2013

Chlácholivý dotek lesních krás

Už nápis hlásá, že zjevně budu psát nesmysly. Po dlouhé době jsem ale chytla choutky zveřejnit zase nějaké ty focené kousky, jež se mi válí v počítačovém šuplíku mezi kupami jiných fotek, které jste neviděli. Mám kolikrát nutkavou chuť sednout si a psát, vypsat se ze svých pocitů. Ale prostě mi to nejde, jakmile se přede mnou zobrazí prázdná stránka, chuť psát zmizí, dlouhé myšlenkové pochody se vytrácí do ztracena a vše je pryč.
A přesto sama jsem často pohroužena v myšlenkách. Mnohdy ne moc barevných. Barvy střídaj temnotu. Je i krásně. Nádherně.

Třeba teď o víkendu. Nebylo mi nejlíp, bolelo mě břicho, ale přesto jsem se snažila to hodit za hlavu. Fotky jsou z Květnice. Byla jsem tam poprvé a zjistila, že je to totálně krásný místo. Tak krásný, že se mi po něm začalo po těch pár dnech zase stýskat. Po zelené, po listech na zemi, po stromech, tichu a přírodě. Tady doma není tak krásně jako tam.


To nejhezčí místo byla veká skála. Božský výhled. Pohled na něžný západ slunce zpod zimou se třesoucích řas. Ale o velké skále až někdy jindy.

Tyhle fotky jsou foceny kompaktem Canon. Fotili jsme dohromady s Andělem a skoro po týdnu si nejsem jistá, které fotky jsem fotila já a které on. Ale mám


















Chtěla bych vrátit čas.
MAAT - Intro