Od posledního meme zase uběhlo mnoho vody a já se skoro obávám, že tohle psát začíná být trochu pasé. :) Nicméně mě to zatím docela baví, člověk se dost dobře zamyslí sám nad sebou a třeba si i trochu srovná myšlenky. Ačkoliv je pravdou, že ty předešlý meme mám to chutí zase celý přepsat, protože se mezitím událo pár událostí, díky kterým se možná krapet něco změnilo a taky bych některé body nahradila něčím jiným. Možná. Ale spíš mě napadla kupa jiných věcí, jteré bych tam nejradši dopsala. :) nevadí. Tohle meme je poněkud delší, rozepsala jsem se víc, než jsem původně měla v plánu a taky je to v poněkud osobnějším duchu. Tak snad se nezaleknete :) (Btw, možná některých frází budu časem i litovat...)
• Den čtvrtý: Sedm věcí, nad kterými často přemýšlíš
1. Vztahy. Hodně často se v myšlenkách zaobírám lidmi, které mám ráda a jak to mezi námi je. Ráda na ně vzpomínám, když už s nimi často třeba nemůžu být. A hodně mi záleží na tom, aby to mezi námi bylo pořádku. Kdykoliv dojde ke konfliktu, nebo se na mě ten člověk naštve, hodně mě to pak mrzí, často nad tím přemýšlím a dělám vše pro to, aby to bylo v pořádku. Pokud skutečně cítím, že je alespoň z části vina na mě. Tím spíš, pokud je mi ten člověk opravdu blízký.
2. Tento svět a život v něm. Nebudu nic vysvětlovat, mě se na tomto světě žije docela těžko, i když mi technicky vzato nic nechybí, naopak si nemůžu zrovna stěžovat. Spíš je to v tom, jaká jsem, v mé povaze. A pořád se učím v něm jen nepřežívat, ale i žít. K tomu mi pomáhá sledování okolí, osudy lidí, i různé životní situace a jejich řešení.
3. Budoucnost. Nad tou přemýšlím velice nerada, i když v poslední době docela často a taky docela bezúčelně. Momentálně mám období plné změn. Před maturitou jsem doufala, že po ní budu mít snad na nějakou dobu klid a budu moct jen přemýšlet nad tím, co se mi zachce, z části i nad tou budoucností, ale hlavně budu mít čas vyrovnat se s odchodem z intru, který mě docela zasáhl, a ze školy jako takové. Zatím jsem se moc dál neposunula, kvůli brigádě tak nějak vše posunulo na později a já se do všeho zamotávám čím dál tím víc.
Na vejšku nejdu, takže v září, kdy už na brigádu chodit nebudu, se asi budu muset snažit něco sehnat, alespoň na několik měsíců. Krom toho snad budu mít konečně trošičku času sama pro sebe. I když raději nepředbíhám událostem, protože, jak už jsem psala, v tohle jsem před maturou doufala taky a nakonec z toho sešlo.
Dál se má představa o budoucnosti nedostala, nevím, jak můj život bude vypadat a docela se toho děsím.
4. Sny. Kdo je nemá? Já jsem snílek sama o sobě, často chodím doslova s hlavou v oblacích a přemýšlím o takovém tom "coby kdyby". Jinými slovy ztracena ve vlastních snech. Možná je to až nežádoucí, mi totiž dělá trochu problém v tom, co ještě reálné je a co nehrozí. Nejhorší jsou ty držkopády, po kterých je ze mě zase na nějaký čas nedůvěřivá realistka. ;)
5. Já. Každý, kdo mě dobře zná, se může zasmát něčí radě mé osobě typu "Měla by ses zamyslet sama nad sebou," protože tahle skupina lidí snad dobře ví, že to dělám víc než často. Vůči sobě jsem poměrně kritická, ať už je to moje postava, chování, či povaha. Jiní nad některými věcmi mávnou rukou, já je ale jen tak snadno odbít nedokážu a pokud do mě ještě někdo začne rýpat, dost klesá mé sebevědomí.
Často přemýšlím sama nad sebou, nad svým chováním. Myslím, že si dokážu přiznat své chyby, ačkoliv někdy je vážně těžká jejich náprava. Nicméně vím o nich a když je ta možnost, snažím se z nich alespoň poučit. Zároveň mi ale prochází hlavou, co má a nemá cenu.
Rozumějte, jsem taková, jaká jsem, můžu dělat něco, co některým lidem vadí, ale zbytku už ne. Jenže pokud jsem takhle sama sebou a vyhovuje mi to, nebudu se měnit, protože se takhle někomu nelíbím. Buď se smíříte, jaká jsem, nebo vám tak vadím, že půjdeme každý jinou cestou. Tak nějak bych to řekla, ale zacházím k něčemu, co do tohoto článku nepatří, takže raději jděme dál.
6. Myšlenky, skrývající se v hudbě, knihách a filmu. Tyhle tři věci žeru a nedokážu si bez nich představit svůj život. Čím dál tím víc se ale zaobírám poselstvím, které některé z nich mají, skryté (nebo ne) myšlenky, či malé návody na život, které v nich člověk může nalézt. Je to jako berlička pro nemohoucího.
7. Focení. Moje největší závislost. Nafotím pořád, jsou dny, kdy nechávám foťák napokoji, dny, kdy nemám náladu. Nicméně není nic lepšího, když najdete krásné místo a kromě vnímání pocitů i pečlivě dokumentujete každý detail. Nebo okamžik, který právě nastal. Něčím zajímavý, magický. I kdyby to byl jen netypický západ slunce (ale víte, že východy jsou mnohokrát krásnější?) či kočka přebíhající po trávě, v níž se třpytí rosa, nebo pohled na člověka, který si čte :D A nejhorší pro mě je, když foťák u sebe nemám a něco bych chtěla zrovna zachytit. Můžu jen myslet na to, jak pěkná fotka by asi tak vznikla. :D
