Sóley - Read Your Book
Skrz žaluzie prosvítá do ztemnělé místnosti světlo. Všude je ticho, v domě kromě mě nikdo není a já teprve procitám z nedlouhého, ale příjemného, uvolňujícího spánku. Možná ještě v hlavě doznívá nějaký sen. Pořád ještě nic netuším, otevírám oči a protahuji se.
A v tu chvíli na mě všechno padne. V tu chvíli se ten příjemný pocit ze spánku ztratí do neznáma a místo něj přijde obrovský smutek a beznaděj, nenávist sebe sama. Jaká změna, všechny svaly v těle ztuhnou a v hrudi se rozprostře nesnesitelný pocit prázdnoty. Jaké to je? Pocit, že se snažíte udělat všechno dobře a nakonec se ukáže, jak jste byli hloupí, jakou chybu jste udělali? Celý den nejíst a jen čekat, až přijde řešení, až se dozvíte, co bude dál. Užírat se, litovat se a zároveň pořád dokola myslet na to, co se děje, čekat, co se bude dít a jestli se to ještě zpraví.
Nevím, co jsem si myslela, ale vím, že už nedovolím, aby to dopadlo takhle. Protože mi to za to všechno nestálo, ani trochu. Jsi důležitější, než cokoliv, co bych si měla nechat pro sebe, a takhle to už zůstane.
Naštěstí jsi mnohem lepší člověk, než já. A naštěstí mě máš rád stejně, jako já tebe. I když to nechápu, ale ani nevíš, jak ráda jsem, že to tak je.
Skrz žaluzie prosvítá do ztemnělé místnosti světlo. Všude je ticho, v domě kromě mě nikdo není a já teprve procitám z nedlouhého, ale příjemného, uvolňujícího spánku. Možná ještě v hlavě doznívá nějaký sen. Pořád ještě nic netuším, otevírám oči a protahuji se.
A v tu chvíli na mě všechno padne. V tu chvíli se ten příjemný pocit ze spánku ztratí do neznáma a místo něj přijde obrovský smutek a beznaděj, nenávist sebe sama. Jaká změna, všechny svaly v těle ztuhnou a v hrudi se rozprostře nesnesitelný pocit prázdnoty. Jaké to je? Pocit, že se snažíte udělat všechno dobře a nakonec se ukáže, jak jste byli hloupí, jakou chybu jste udělali? Celý den nejíst a jen čekat, až přijde řešení, až se dozvíte, co bude dál. Užírat se, litovat se a zároveň pořád dokola myslet na to, co se děje, čekat, co se bude dít a jestli se to ještě zpraví.
Nevím, co jsem si myslela, ale vím, že už nedovolím, aby to dopadlo takhle. Protože mi to za to všechno nestálo, ani trochu. Jsi důležitější, než cokoliv, co bych si měla nechat pro sebe, a takhle to už zůstane.
Naštěstí jsi mnohem lepší člověk, než já. A naštěstí mě máš rád stejně, jako já tebe. I když to nechápu, ale ani nevíš, jak ráda jsem, že to tak je.
Žádné komentáře:
Okomentovat