Tak mám za sebou druhý den brigády. Nebyla to taková katastrofa, jak jsem se původně děsila. Vlastně vše probíhalo relativně hladce, na to, že jsem tam byla sama a to dá se říct první den. Jestli to tak bude pokračovat dál a v pondělí ke mě přibude ten brigádník, nemuselo by to být tak hrozné.
Včera jsem šla spát už kolem jedenácté, abych se vyspala. Marná snaha, stejně jsem usnula zase až tak o půl jedné. Ale díky včerejšímu odpolednímu spánku jsem nebyla dnes moc unavená, takže bylo vše ok.
Do práce jsem se dostavila už kolem třičtvrtě na sedm, něco před sedmou jsem začala. Konečně jsem dělala jen a pouze svoji práci a to je umývání nádobí, případně kotlů. Šlo to docela klidně. Někdy se mi toho nádobí nahromadilo víc, jindy jsem zase pár minut neměla co dělat. Dnes jsem vyčistila i dva kotle. Princip byl úplně stejnej jak u "pánví", prostě se napustil vodou, špína se odstranila a vše se vylilo na podlahu.
Vytáčeli mě někteří zaměstnanci, kteří, když o mě s někým mluvili, tak mi říkali "ona". Třeba hned po příchodu na místo. Kdosi stál u dřezu a oplachoval špinavé nádobí, vzala jsem si teda hadr a začala to čisté utírat a uklízet. Uběhlo pár minut a přišla pro tu osobu jiná ženská a prohlásila "Tak se na to vybodni a poď za nama, když ona už přišla!" Nasrat. Ona sem, ona tam, bla bla bla. Jsem vděčná těm inteligentním lidem, kteří si byli schopní zapamatovat, že se jmenuju Šárka, a podle toho mě taky oslovovali.
V jedenáct hodin opět přestávka. Už kolem desáté mě chytal hlad (asi bych měla snídat) a tak jsem se celkem zodpovědně porvala s obědem. Následoval hrníček kávy, kterou jsem si přitáhla z domu. Geniální nápad. Kafe opravdu přišlo k chuti. Závislák Bels.
Poslední dvě hodiny utekly docela rychle, i když se to zdálo nekonečné. Jídlo bylo vydané a tak byla Bels zavalená snad tunou nerezu od všelijakejch zaschlejch omáček atd. Hnus blé. Bylo to nechutné a strašně zdlouhavé a Bels se táhla se strašně těžkými hrnci, které byly pomalu větší než ona. Když byl čas úklidu, šla mi s tím pomoct máma. Bylo to hotové raz dva. Pak se vytřela podlaha, já ještě šla na chvíli pomoct s uzeným a pak už byly dvě a tak jsem šla domů.
Bylo to lepší než včera, sice asi budu mít zítra namožený svaly, ale alespoň mě tolik nebolí ruce jak včera z těch okurků. A taky mám úplně zničený a vysušený ruce, jak jsem se celej den ráchala ve vodě a jaru.
Asi se půjdu natáhnout...
Včera jsem šla spát už kolem jedenácté, abych se vyspala. Marná snaha, stejně jsem usnula zase až tak o půl jedné. Ale díky včerejšímu odpolednímu spánku jsem nebyla dnes moc unavená, takže bylo vše ok.
Do práce jsem se dostavila už kolem třičtvrtě na sedm, něco před sedmou jsem začala. Konečně jsem dělala jen a pouze svoji práci a to je umývání nádobí, případně kotlů. Šlo to docela klidně. Někdy se mi toho nádobí nahromadilo víc, jindy jsem zase pár minut neměla co dělat. Dnes jsem vyčistila i dva kotle. Princip byl úplně stejnej jak u "pánví", prostě se napustil vodou, špína se odstranila a vše se vylilo na podlahu.
Vytáčeli mě někteří zaměstnanci, kteří, když o mě s někým mluvili, tak mi říkali "ona". Třeba hned po příchodu na místo. Kdosi stál u dřezu a oplachoval špinavé nádobí, vzala jsem si teda hadr a začala to čisté utírat a uklízet. Uběhlo pár minut a přišla pro tu osobu jiná ženská a prohlásila "Tak se na to vybodni a poď za nama, když ona už přišla!" Nasrat. Ona sem, ona tam, bla bla bla. Jsem vděčná těm inteligentním lidem, kteří si byli schopní zapamatovat, že se jmenuju Šárka, a podle toho mě taky oslovovali.
V jedenáct hodin opět přestávka. Už kolem desáté mě chytal hlad (asi bych měla snídat) a tak jsem se celkem zodpovědně porvala s obědem. Následoval hrníček kávy, kterou jsem si přitáhla z domu. Geniální nápad. Kafe opravdu přišlo k chuti. Závislák Bels.
Poslední dvě hodiny utekly docela rychle, i když se to zdálo nekonečné. Jídlo bylo vydané a tak byla Bels zavalená snad tunou nerezu od všelijakejch zaschlejch omáček atd. Hnus blé. Bylo to nechutné a strašně zdlouhavé a Bels se táhla se strašně těžkými hrnci, které byly pomalu větší než ona. Když byl čas úklidu, šla mi s tím pomoct máma. Bylo to hotové raz dva. Pak se vytřela podlaha, já ještě šla na chvíli pomoct s uzeným a pak už byly dvě a tak jsem šla domů.
Bylo to lepší než včera, sice asi budu mít zítra namožený svaly, ale alespoň mě tolik nebolí ruce jak včera z těch okurků. A taky mám úplně zničený a vysušený ruce, jak jsem se celej den ráchala ve vodě a jaru.
Asi se půjdu natáhnout...
Žádné komentáře:
Okomentovat