Ten citát je jedno z mála pozitiv ve druhém díle Vrány. Vrána, dokonalý to film. Další díly jen przní ten první. Nikdy se nenatočí lepší verze, než ta s Brandonem Lee. Už by mohli přestat se na něm přiživovat. Ale o tom jsem nechtěla mluvit.
Viděli jste The Crow? Pamatujete na podkrovní byt Erica a Shelly? Já tam chci bydlet! Udělejte s tím něco. O tom jsem ale taky nechtěla mluvit.
Před několika dny /týdny jsem si do wordu napsala několik poznatků:
• Drowning Pool je zatraceně dobrá kapela.
• I na blog.cz se vyskytují kurvy.
• Momentálně nenávidím své ruce. Takhle hrozně nevypadaly snad.. nikdy.
• Přestože jsem si skoro celé prázdniny válela pozadí, zhubla jsem.
• Jedna z nejbližších osob je na mě naštvaná, protože se jí nevěnuju tak, jak bych měla.
Mé ruce vypadají už líp. Milion drobných šrámů a jarem zničená kůže se stačili zahojit. Už se na ně můžu podívat!
A s tou osobou jsem si to už stačila snad vylepšit, ale bůh ví, na jak dlouho.
Na začátku prázdnin jsem si slibovala, jak se přes prázdniny budu učit angličtinu a vypracovávat si maturitní otázky. Samozřejmě nic z toho nevyšlo a já si připadám ještě pitomější než kdy předtím. Sakra. Vážně se děsím školy, letos to bude katastrofa.
Do toho se ze mě stal závislák na ICQ a nemám batoh, kam bych narvala svůj širokoúhlý notebook. Tohle budu muset vyřešit, nebo na intru umřu.
Další věc je, že schválili sloučení naší školy s jinou a já kurva vůbec nevím, kam ve středu večer mám jet.
Ale abych si pořád jen nestěžovala, jsou tu i pozitivní události.
Těším se na děcka od nás ze školy, těším se na praxe, až se budu zase nimrat v hlíně, těším se na kraviny, co zas budeme vyvádět s Klér. Těším se i na nadávání na to hnusné jídlo, co budeme muset denně jíst.
Prázdniny utekly nechutně rychle, nic extra jsem nezažila, ale to mi vůbec nevadí.
Sblížila jsem se s několika lidmi, na které nezapomenu a se kterými bych se ráda sbližovala dál. Oni ví, o koho jde, oni si to tu přečtou.
Poprvý jsem se setkala osobně s někým z netu. Tím člověkem je Taychi z blogu cinis.blog.cz. Ona o tom napsala víc než dost, já bych se jen opakovala. Neviděly jsme se jednou, ale rovnou třikrát a ještě se určitě uvidíme a já jsem za to ráda ;)
Ještě bych něco napsala, ale jak už to bývá zvykem, nevím co. Až budu na intru, budou zase novinky, budu si stěžovat na školu, jak jsem vyčerpaná, jak je toho moc a jak neodmaturuju. Ale na to nechci myslet, ještě pořád mám tři dny!
Live Love Be Believe
Viděli jste The Crow? Pamatujete na podkrovní byt Erica a Shelly? Já tam chci bydlet! Udělejte s tím něco. O tom jsem ale taky nechtěla mluvit.
Před několika dny /týdny jsem si do wordu napsala několik poznatků:
• Drowning Pool je zatraceně dobrá kapela.
• I na blog.cz se vyskytují kurvy.
• Momentálně nenávidím své ruce. Takhle hrozně nevypadaly snad.. nikdy.
• Přestože jsem si skoro celé prázdniny válela pozadí, zhubla jsem.
• Jedna z nejbližších osob je na mě naštvaná, protože se jí nevěnuju tak, jak bych měla.
Mé ruce vypadají už líp. Milion drobných šrámů a jarem zničená kůže se stačili zahojit. Už se na ně můžu podívat!
A s tou osobou jsem si to už stačila snad vylepšit, ale bůh ví, na jak dlouho.
Na začátku prázdnin jsem si slibovala, jak se přes prázdniny budu učit angličtinu a vypracovávat si maturitní otázky. Samozřejmě nic z toho nevyšlo a já si připadám ještě pitomější než kdy předtím. Sakra. Vážně se děsím školy, letos to bude katastrofa.
Do toho se ze mě stal závislák na ICQ a nemám batoh, kam bych narvala svůj širokoúhlý notebook. Tohle budu muset vyřešit, nebo na intru umřu.
Další věc je, že schválili sloučení naší školy s jinou a já kurva vůbec nevím, kam ve středu večer mám jet.
Ale abych si pořád jen nestěžovala, jsou tu i pozitivní události.
Těším se na děcka od nás ze školy, těším se na praxe, až se budu zase nimrat v hlíně, těším se na kraviny, co zas budeme vyvádět s Klér. Těším se i na nadávání na to hnusné jídlo, co budeme muset denně jíst.
Prázdniny utekly nechutně rychle, nic extra jsem nezažila, ale to mi vůbec nevadí.
Sblížila jsem se s několika lidmi, na které nezapomenu a se kterými bych se ráda sbližovala dál. Oni ví, o koho jde, oni si to tu přečtou.
Poprvý jsem se setkala osobně s někým z netu. Tím člověkem je Taychi z blogu cinis.blog.cz. Ona o tom napsala víc než dost, já bych se jen opakovala. Neviděly jsme se jednou, ale rovnou třikrát a ještě se určitě uvidíme a já jsem za to ráda ;)
Ještě bych něco napsala, ale jak už to bývá zvykem, nevím co. Až budu na intru, budou zase novinky, budu si stěžovat na školu, jak jsem vyčerpaná, jak je toho moc a jak neodmaturuju. Ale na to nechci myslet, ještě pořád mám tři dny!
Live Love Be Believe
Žádné komentáře:
Okomentovat