Zdravím vás,
ještě jsem neumřela, i když to tak pravděpodobně vypadá. Na blog není energie ani čas. A v poslední době ani motivace, abych byla upřímná. Nechce se mi psát články, které nikdo neokomentuje, ale už vůbec tu nehodlám fňukat. Protože pokud moje zápisky málokdo čte a ještě skoro nikdo nekomentuje, chyba nevězí ve čtenáři, ale ve mě.
Problém je, že jiná asi nebudu. Jiná nebudu ve spoustě věcí, jak tak zjišťuju. Ke své smůle. Ale to sem nepatří.
Jsou Vánoce a to maj být svátky klidu a míru. A lásky a štěstí. A já se letos zařekla, že kašlu na veškerý problémy, starosti a stres. Teda aspoň pracuju na tom, abych na to kašlala :D Váoční dárky jsem obstarala převážně s předstihem, jen detaily jsem ladila večer. Všechno zabaleno a nachystáno. Pokoj v rámci možností uklizen, na okně vánoční blikátka, na stole horký čajíček a přede mnou několik dnů úžasného volna, kdy z velké části nebudu hnít doma, ale užívat si ty nejlepší Vánoce u Andílka :3
Těšení se z volna mi trochu kazí jakési nachlazení. Bels prostě nemůže být OK, když ji čeká něco velkého a úžasného, že! :D Ale pocucávám Halset a k dispozici je mi Nurofen, jinak litry čaje, filmy, postýlka a spousta věcí k zabavení. A ke čtení! Minulý víkend jsem "slavila" ty nejlepší narozeniny. Už je mi dvacet jedna, už jsem prý velká holka! Ale dostala jsem od úžasné pseudotchýně suprovou bichli o šestseti stranách a v týdnu jsem se rozhodla udělat si ještě radost nějakým dalším počteníčkem a objednala si z netu pár dalších knížek. Takže se rozhodně nemůžu nudit :3
Ohromně se těším na dvacátého pátého. Na štědrej den číslo dvě. Anděl se rozhodl ukázat mi ty pravé dokonalé Vánoce. A nebyl by to Andílek, aby můj pobyt u něj nebyl opředen kdejakými tajnostmi, že! A taky to budou asi moje vůbec první Vánoce (nepočítaje štědrý den) kdy nebudu sedět doma. Až do nového roku, ale na to myslet nechci, to znamená zase práci a mě se svírá žaludek, jen si na ni vzpomenu. Ale o tom možná jindy.
Včera jsem konečně viděla Hobita. To je jakási blogerská nevyslovená povinnost, jak to tak sleduju :D Bloger, co neviděl nový díl Hobita, jako by nebyl tím správným blogerem. Shodli jsme se na tom, že jsme čekali trošku víc. Hlavně Legolas to celkem přeháněl :D Ale pobavil, to zas jo.
A Indická večeře! Nepodceňujte varování obsluhy, že pálivé znamená opravdu opravdu pálivé! :D Já si naštěstí vybrala mňamku, která byla tak akorát.
Na rok 2014 se snažím raději ani nepomyslet. Ať už se snažím myslet jakkoliv pozitivně, myslim, že mě čekaj dost těžký časy. Aspoň ohledně práce. Ale zas můžu bejt ráda, že nějakou mám, že :D I ohledně jiných věcím ale nemyslet, nemyslet na to!
Blog pojede tak jak pojede, nic neslibuju. Jen přemýšlím, že zase od znova začnu s (ne)malýma radostma, který se mi tak nějak sekly a jak čas ubýval, už nenaskočily. Přitom to byl hrozně fajn projekt. Letos jsem zatoužila zúčastnit se spousty projektů, některé jsem dokonce začala, ale nakonec to nevyšlo. Blog prostě musel jít hodně bokem. A možná je lepší žít víc realitou než virtuálním světem, i když mi chybí ta chuť psát o věcech, který zažívám a že by rozhodně bylo o čem psát.
Musím najít sílu a motivaci ke spoustě věcí. tak mi držte palce a já se snad co nejdřív ozvu :)
ještě jsem neumřela, i když to tak pravděpodobně vypadá. Na blog není energie ani čas. A v poslední době ani motivace, abych byla upřímná. Nechce se mi psát články, které nikdo neokomentuje, ale už vůbec tu nehodlám fňukat. Protože pokud moje zápisky málokdo čte a ještě skoro nikdo nekomentuje, chyba nevězí ve čtenáři, ale ve mě.
Problém je, že jiná asi nebudu. Jiná nebudu ve spoustě věcí, jak tak zjišťuju. Ke své smůle. Ale to sem nepatří.
Jsou Vánoce a to maj být svátky klidu a míru. A lásky a štěstí. A já se letos zařekla, že kašlu na veškerý problémy, starosti a stres. Teda aspoň pracuju na tom, abych na to kašlala :D Váoční dárky jsem obstarala převážně s předstihem, jen detaily jsem ladila večer. Všechno zabaleno a nachystáno. Pokoj v rámci možností uklizen, na okně vánoční blikátka, na stole horký čajíček a přede mnou několik dnů úžasného volna, kdy z velké části nebudu hnít doma, ale užívat si ty nejlepší Vánoce u Andílka :3
Těšení se z volna mi trochu kazí jakési nachlazení. Bels prostě nemůže být OK, když ji čeká něco velkého a úžasného, že! :D Ale pocucávám Halset a k dispozici je mi Nurofen, jinak litry čaje, filmy, postýlka a spousta věcí k zabavení. A ke čtení! Minulý víkend jsem "slavila" ty nejlepší narozeniny. Už je mi dvacet jedna, už jsem prý velká holka! Ale dostala jsem od úžasné pseudotchýně suprovou bichli o šestseti stranách a v týdnu jsem se rozhodla udělat si ještě radost nějakým dalším počteníčkem a objednala si z netu pár dalších knížek. Takže se rozhodně nemůžu nudit :3
Ohromně se těším na dvacátého pátého. Na štědrej den číslo dvě. Anděl se rozhodl ukázat mi ty pravé dokonalé Vánoce. A nebyl by to Andílek, aby můj pobyt u něj nebyl opředen kdejakými tajnostmi, že! A taky to budou asi moje vůbec první Vánoce (nepočítaje štědrý den) kdy nebudu sedět doma. Až do nového roku, ale na to myslet nechci, to znamená zase práci a mě se svírá žaludek, jen si na ni vzpomenu. Ale o tom možná jindy.Včera jsem konečně viděla Hobita. To je jakási blogerská nevyslovená povinnost, jak to tak sleduju :D Bloger, co neviděl nový díl Hobita, jako by nebyl tím správným blogerem. Shodli jsme se na tom, že jsme čekali trošku víc. Hlavně Legolas to celkem přeháněl :D Ale pobavil, to zas jo.
A Indická večeře! Nepodceňujte varování obsluhy, že pálivé znamená opravdu opravdu pálivé! :D Já si naštěstí vybrala mňamku, která byla tak akorát.
Na rok 2014 se snažím raději ani nepomyslet. Ať už se snažím myslet jakkoliv pozitivně, myslim, že mě čekaj dost těžký časy. Aspoň ohledně práce. Ale zas můžu bejt ráda, že nějakou mám, že :D I ohledně jiných věcím ale nemyslet, nemyslet na to!
Blog pojede tak jak pojede, nic neslibuju. Jen přemýšlím, že zase od znova začnu s (ne)malýma radostma, který se mi tak nějak sekly a jak čas ubýval, už nenaskočily. Přitom to byl hrozně fajn projekt. Letos jsem zatoužila zúčastnit se spousty projektů, některé jsem dokonce začala, ale nakonec to nevyšlo. Blog prostě musel jít hodně bokem. A možná je lepší žít víc realitou než virtuálním světem, i když mi chybí ta chuť psát o věcech, který zažívám a že by rozhodně bylo o čem psát.
Musím najít sílu a motivaci ke spoustě věcí. tak mi držte palce a já se snad co nejdřív ozvu :)
Veselé Vánoce a šťastný nový rok 2014
přeje Bels
Žádné komentáře:
Okomentovat