Florence And The Machine - Over The Love
To počasí je dnes opravdu pekelné. Původní plán na dnešek byl, že vyžehlím a pak se budu válet v bazéně, ale kdo by tam vydržel déle, než pět minut? Ven jsem se odvážila pouze k ránu, kdy jsem na balkoně, který byl ještě zahalený ve stínu, přečetla pár kapitol z Lolity a vypila si kafe. Pak se slunce začalo nebezpečně blížit k mým nohám a bylo na čase se zvednout a zalézt zpět do domu. Tedy ne, že bych si až tak moc pomohla. je tu hnusně dusno. A kupodivu mi ani tak to žehlení nevadilo, vzhledem k tomu, že v obýváku je pouhých 28 stupnů - ten rozdíl, mezi obývákem a zbytkem obytných místností našeho domu je tedy zřetelný :3
Mno nic, přestávám mlet o vedru, přestože se tu pomalu peču za živa. Jestli vám tahleta změť písmenek nebude dávat smysl, tak je to prostě špatnýma podmínkama. Nebo tím, že ještě sleduju trailery na čsfd... Ach, já chci tak 20°C...
,,Neptat se, nedivit se..."
Radosti jsou sice čtrnáctidenní, ale ve čtvrtek odjíždím směr Tišnov a den poté konečně směr moře. Tři neděle za sebou nebude kdy a jak je zveřejnit. A nemusí to tu zahnívat o týden víc, pokud to není nutné. Proto jsem se rozhodla 30. týden zveřejnit už dnes. Pokud mi to lenost, čas a chuť budou přát, možná něco přednastavím, aby blog během mé nepřítomnosti nechcípl hlady. Sama si tím ale nejsem zrovna jistá, takže se prostě uvidí.
Tento týden byl dost zvláštní. V našem domě už nějakou dobu neexistuje kuchyň. Kafe se vaří a rohlíky mažou v mém starém pokoji, jídlo se vaří a nádobí umejvá na dvoře. Z kuchyně je teď prázdná místnost s oškrabanými zdmi. Podlaha vykopaná a nově prošpikovaná podlahovým topením a od čtvrtka čerstvě zalitá betonem. Do koupelny s jediným vchodem z kuchyně se ve čtvrtek lezlo dost zajímavě, pomocí dlouhé dřevěné desky, díky níž v koupelce nešly zavřít dveře. Snad nemusím říkat, že jsem z toho byla opravdu nadšená. A rodiči otitulována jako prudérní. Ať si, ve sprše chci mít klid.
V sobotu jsem původně chtěla být doma a k večeru popíjet o samotě víno, které se mi už dlouho chladí v lednici. Nicméně jsem byla panem Andělským pozvána do kina, což prostě za žádných okolností nešlo odmítnout. Přestože má peněženka má pěknou depresi a div mě nekousne, když se ji snažím otevřít. Naštěstí se to snad příští týden konečně zlepší.
Anděl mě strašně rád mile překvapuje. Moc moc mile. Není překvapující, že byla sobota nakonec moc pěknej den. Ačkoliv jsem se zapékala skoro jako dneska. Oběd v Subway a po kině ledový čaj v Chajovně. Překvapivé bylo zatáhnutí do Špalíčku a vložení do ruky lístků s nápisem Velký Gatsby, přestože jsem den předtím svolila jít na Pacific Rim :D
Koukám, že z (ne)malých radostí pomalu tvořím jakýsi deník. Ani by mě nenapadlo, že dnes zveřejním něco tak dlouhého. buďte rádi (ti tři lidi, kteří to skutečně čtou), moc seto nestává :D
Radost:
• televzní večer
• snídaňové čtení
• půjčená taška na dovču - pomalé, ale jisté a samozřejmě zbytečně brzké balení
• řešení jevámúplnějednočeho
• DM - už jsem se někdy zmínila o tom, jak miluju drogerie?
• stín a chládek
• Subway
• cookies
• růžový lak, ha ha ha! :D
• kino
• čaj
• úsměv
• doteky motýlí
• těšení se
• to, co není napsáno výš
Pro zvětšení otevřít v nové kartě
To počasí je dnes opravdu pekelné. Původní plán na dnešek byl, že vyžehlím a pak se budu válet v bazéně, ale kdo by tam vydržel déle, než pět minut? Ven jsem se odvážila pouze k ránu, kdy jsem na balkoně, který byl ještě zahalený ve stínu, přečetla pár kapitol z Lolity a vypila si kafe. Pak se slunce začalo nebezpečně blížit k mým nohám a bylo na čase se zvednout a zalézt zpět do domu. Tedy ne, že bych si až tak moc pomohla. je tu hnusně dusno. A kupodivu mi ani tak to žehlení nevadilo, vzhledem k tomu, že v obýváku je pouhých 28 stupnů - ten rozdíl, mezi obývákem a zbytkem obytných místností našeho domu je tedy zřetelný :3
Mno nic, přestávám mlet o vedru, přestože se tu pomalu peču za živa. Jestli vám tahleta změť písmenek nebude dávat smysl, tak je to prostě špatnýma podmínkama. Nebo tím, že ještě sleduju trailery na čsfd... Ach, já chci tak 20°C...
,,Neptat se, nedivit se..."
Radosti jsou sice čtrnáctidenní, ale ve čtvrtek odjíždím směr Tišnov a den poté konečně směr moře. Tři neděle za sebou nebude kdy a jak je zveřejnit. A nemusí to tu zahnívat o týden víc, pokud to není nutné. Proto jsem se rozhodla 30. týden zveřejnit už dnes. Pokud mi to lenost, čas a chuť budou přát, možná něco přednastavím, aby blog během mé nepřítomnosti nechcípl hlady. Sama si tím ale nejsem zrovna jistá, takže se prostě uvidí.
Tento týden byl dost zvláštní. V našem domě už nějakou dobu neexistuje kuchyň. Kafe se vaří a rohlíky mažou v mém starém pokoji, jídlo se vaří a nádobí umejvá na dvoře. Z kuchyně je teď prázdná místnost s oškrabanými zdmi. Podlaha vykopaná a nově prošpikovaná podlahovým topením a od čtvrtka čerstvě zalitá betonem. Do koupelny s jediným vchodem z kuchyně se ve čtvrtek lezlo dost zajímavě, pomocí dlouhé dřevěné desky, díky níž v koupelce nešly zavřít dveře. Snad nemusím říkat, že jsem z toho byla opravdu nadšená. A rodiči otitulována jako prudérní. Ať si, ve sprše chci mít klid.
V sobotu jsem původně chtěla být doma a k večeru popíjet o samotě víno, které se mi už dlouho chladí v lednici. Nicméně jsem byla panem Andělským pozvána do kina, což prostě za žádných okolností nešlo odmítnout. Přestože má peněženka má pěknou depresi a div mě nekousne, když se ji snažím otevřít. Naštěstí se to snad příští týden konečně zlepší.
Anděl mě strašně rád mile překvapuje. Moc moc mile. Není překvapující, že byla sobota nakonec moc pěknej den. Ačkoliv jsem se zapékala skoro jako dneska. Oběd v Subway a po kině ledový čaj v Chajovně. Překvapivé bylo zatáhnutí do Špalíčku a vložení do ruky lístků s nápisem Velký Gatsby, přestože jsem den předtím svolila jít na Pacific Rim :D
Koukám, že z (ne)malých radostí pomalu tvořím jakýsi deník. Ani by mě nenapadlo, že dnes zveřejním něco tak dlouhého. buďte rádi (ti tři lidi, kteří to skutečně čtou), moc seto nestává :D
Radost:
• televzní večer
• snídaňové čtení
• půjčená taška na dovču - pomalé, ale jisté a samozřejmě zbytečně brzké balení
• řešení jevámúplnějednočeho
• DM - už jsem se někdy zmínila o tom, jak miluju drogerie?
• stín a chládek
• Subway
• cookies
• růžový lak, ha ha ha! :D
• kino
• čaj
• úsměv
• doteky motýlí
• těšení se
• to, co není napsáno výš
Pro zvětšení otevřít v nové kartě
Žádné komentáře:
Okomentovat