Tady jsem to nepsala, ale minulý týden v pátek se část naší školy vydala na cestu do Paříže. 4 dokonalé dny. V pátek ve dvě odpoledne jsme vyjeli z Brna autobusem cestovní kanceláře ABC tours, v sobotu ráno kolem půl deváté z něj vystoupili.
První pohled patřil Eiffelově věži, ke které jsme taky hned zamířili. O půl desáté se otevřela a tak jsme následujících několik hodin strávili šplháním nahoru, výhledem snad na celou paříž a taky focením a focením. Sobota byla dost hektická, prakticky vůbec jsme se nezastavili, běhali jsme z místa na místo. Invalidovna, Napoleonova hrobka, latinská čtvrť, Notre Dame, náměstí Concorde a spousta dalšího.
K večeru se moje skupina (já, Louk, Klér, David, Ann) v doprovodu dvou učitelů a průvodkyně odebrala do sympatické hospůdky (jak jinak to nazvat), kde jsme měli možnost ochutnat šneky. Pokud jste je neměli, moc se neofrňujte, to jídlo totiž nemá chybu a já, poté, co jsem sebrala odvahu, si fakt pochutnala.
Později jsme se dostavili do hotelu. Sprchy a záchody tam byly úměvné, k tomu se snad víc dodat nedá. Pokoje byly maličké ale fajn, nakonec nás v pokoji pro tři spalo pět, ale přesto po probděné noci v autobuse jsem se docela dobře vyspala.
Druhý den byl z větší části věnován Louvre. Jaká škoda, že těch dnů nebylo víc, protože Louvre se prostě za těch asi 5 hodin prostě nedá projít a pokud si díla skutečně pozorně chcete prohlédnout, potřebujete na něj snad aspoň týden.
Od tří do osmi nastávaly dvě možnosti. Buď navštívit Montmartre, nebo si jít po svých. Holky s Davidem zvolily Montmartre, já a Louk druhou možnost. Prošli jsme si Av. des Champs Elyées k Výtěznému oblouku, utráceli peníze a pak se poflakovali po uličkách Paříže, zašli si do restaurace a tu a tam vyfotili nějaké to zaparkované Porshe.
V 8 jsme měli slez s celou naší Pařížskou skupinou a následovala plavba lodí po Sieně. To nemělo chybu, až na tu nehoráznou zimu, která u vody byla. Když jsme proplouvali kolem Eiffelovky, byla jsem z toho pohledu celkem naměkko.
Pak už se jelo, krom asi dvouhodinové zastávky v lázních někde v Německu, až do naší rodé země.
Co říct, uběhl týden a já se z tý cesty ještě pořád tak nějak vzpamatovávám. Ani nevíte, jak krásně mi tam bylo. Samotná Paříž je úchvatná, když k tomu přidáte společnost lidí, které máte rádi, vzniká ta nejlepší kombinace. Ty zážitky, atmosféra, tak rychle to uteklo a my se vrátili do hektického nesmyslného života. Tam ze mě vše opadlo, všechny problémy a negativní dopady z okolí, na vše jsem zapomněla. A kdybych měla možnost se tam okamžitě vrátit, neváhala bych.
Mám ráda Paříž, mám ráda kamarády, se kterýma jsem tam byla a jednou se tam s nimi chci vrátit.
Mizerná fotka, nicméně jediná společná, kterou zatím mám. Později možná nahradím. Později možná dodám nějaké foto z Paříže.
Žádné komentáře:
Okomentovat