Konec srpna 2014. Ruce zaliskané tuží a temperami. Plynou hodiny a ty nevíš, zda je den či noc, tak jako tak tě to vůbec nezajímá, protože konečně na chvíli mysl zaměstnávají jen tahy štětcem a songy od interpretů, jako jsou například Bring Me The Horizon, Hacktivist nebo Wiz Khalifa. Je jedno zda se to k sobě vůbec hodí, protože dohromady to tvoří jeden pevný celek, díky kterému na chvíli zapomenu na tíživou skutečnost...
Je všeobecně známo, že hudba a malování mají velmi terapeutické účinky. Navzdory tomu už vezmu štětec do ruky už jen sporadicky, ať už je to nedostatkem času či chuti. Přesto je to můj věrný kamarád a zahodit ho úplně, to by mi nejspíš srdce puklo.
Jak hlásají první slova, malba je rok stará a poměrně emotivní, doopravdy v ní ze asi najít vše, co ve mě tehdy bylo. Proto nejspíš trvalo rok, než jsem ji vytáhla na světlo blogové. Ale nedat ji sem a ještě víc ochudit už tak dost chudou rubriku, to by mi bylo líto.
Ať temnota zůstane bezpečně za námi. A ať máme rychlé nohy.
Je všeobecně známo, že hudba a malování mají velmi terapeutické účinky. Navzdory tomu už vezmu štětec do ruky už jen sporadicky, ať už je to nedostatkem času či chuti. Přesto je to můj věrný kamarád a zahodit ho úplně, to by mi nejspíš srdce puklo.
Jak hlásají první slova, malba je rok stará a poměrně emotivní, doopravdy v ní ze asi najít vše, co ve mě tehdy bylo. Proto nejspíš trvalo rok, než jsem ji vytáhla na světlo blogové. Ale nedat ji sem a ještě víc ochudit už tak dost chudou rubriku, to by mi bylo líto.
Ať temnota zůstane bezpečně za námi. A ať máme rychlé nohy.
P.S. Zrovna teď se usmívám. Usmějte se taky!
Žádné komentáře:
Okomentovat